Propolisová tinktura ve skle 92 g
PL 53
Popis
Propolisová tinktura ve skle 92 g
-
velké skleněné balení šetří přírodu i vaši peněženku. Doporučujeme ho využít k doplňování menšího balení s praktickým kapátkem, na jehož doplnění vám vystačí hned 3x.
-
propolisovou tinkturu aplikujte bodově na postiženou oblast, popřípadě s pomocí vatové tyčinky na afty nebo na ekzém kdekoli na povrchu kůže
-
propolisové kapky můžete používat na řadu vnějších problémů, zejména plísně a kožní onemocnění. Použít je můžete také při bodové aplikaci například na afty. Díky propolisu žijí včelky na Zemi už miliony let – jen a jen díky jeho antimikrobiálním účinkům přežívají ve zdraví. A právě všechna síla propolisu je koncentrována do těchto kapek.
-
propolis stimuluje činnost vlastního obranného systému organismu. Působí antivirově, protizánětlivě a desinfekčně. Na propolis je citlivá celá řada virových kmenů, zejména chřipkových. Ideální je pak v kombinaci s antibiotiky (propolis mimo jiné zvyšuje účinnost antibiotik). Propolis totiž působí antibioticky, a to jak bakteriostaticky (zastavuje růst některých bakteriálních kmenů) i baktericidně (bakterie přímo usmrcuje).1
-
důvěřujme včelám. Studie vědců z Institutu pro mikrobiologii při bulharské Akademii věd prokázala, že bez ohledu na místo, odkud propolis pochází, včely pro něj najdou takové látky, aby výsledný produkt fungoval proti bakteriím, plísním a většina ze zkoumaných propolisů různého původu také proti virům, a to i přesto, že se konkrétní složení může výrazně lišit podle geografického původu.2
-
počítejte s tím, že přírodní léčba nezabere do druhého dne, z praktického pohledu však přináší mnoho výhod, např. dlouhodobé účinky. Staré čínské úsloví říká, že přírodní léčení zabere tolik měsíců, kolik let trval problém.
-
výrobek není určen pro děti (obsahuje alkohol)
-
možnost doplňování z velkého balení
-
společnost Pleva myslí na přírodu, proto omezuje množství plastového odpadu využitého pro své produkty a postupně se vrací zpět ke skleněným obalům, přátelským k životnímu prostředí. Kosmetika ani suroviny nejsou testovány na zvířatech.
složení: Alcohol, Aqua, Propolis cera (alkohol, voda, propolis)
1 Josef A. Zentrich: Apiterapie: Přírodní léčba včelími produkty; Nakladatelství Eminent, 2003, str. 36-37
2 Kujumgiev A. a kol.: Antibacterial, antifungal and antiviral aktivity of propolis of different geographic origin; Journal of Ethnopharmacology; 1999
Co je to ten propolis
Propolis je tuhá, hnědá pryskyřičná látka vyráběná včelkami k dezinfekčním a stavebním účelům. Základem je pryskyřice získaná ze stromů, kterou včely zpracovávají za pomoci enzymů ve svých žlázách.
Na rozdíl od včelího vosku má mimo jiné i antibakteriální účinky, takže jej včelky používají k utěsnění drobných mezer v úlu nebo pokrytí cizorodých těles jako ochranu proti nákaze. Propolisu celkově včelky nevyrábí moc, je to poměrně vzácný materiál.
Název propolis pochází z Řecka
I když se propolis využíval už v Egyptě, samotné slovo „propolis“ vychází až z helénistického Řecka okolo roku 400 př. n. l.
Už 15 tisíc let s námi
Úplně první stopy o tom, že lidé využívali včelí produkty, tedy především med a možná i propolis, jsou datovány na 13 tisíc let před naším letopočtem. Huh, to už je dlouhá doba, co říkáte? Neexistují sice žádné písemné záznamy, včelky se však objevovaly na kresbách ve skalách a objeveny byly také dřevěné kontejnery, které nejspíše sloužily jako první úly.
V Egyptě okolo roku 3100 př. n. l. už najdeme i písemné záznamy, včelky se začaly objevovat v hieroglyfech. V tomto období je navíc vidět, jak si lidé včel vážili – objevovaly se na vázách a malbách, byl to jeden ze symbolů hojnosti.
Lidé v této době už také dokázali zpracovávat nejen med a vosk, ale i propolis a využívat včelí jed a pyl. Mimochodem, již zde med sloužil nejen k naplnění bříšek, ale i při péči o pleť.
Doba zapomnění
Ještě v prvním století našeho letopočtu se Cornelius Celsus zmiňuje o léčení hnisavých ran propolisem, pak se na něj ale začalo zapomínat. Další zmínky tedy najdeme až za dlouhou dobu, lidově je zmiňován v 9. až 11. století u povrchových zranění, plísní a infekcí.
Medicína jej znovu objevuje až v 15. století, kdy si tehdejší lékaři začali všímat zázračných účinků propolisu při stomatologických problémech a léčbě zánětů v čelisti. To propolis zachránilo a dostalo opět na výslunní, začal se objevovat v různých mastičkách.
Ztřeštěné 20. století
Začátkem tohoto století vypadal výzkum propolisu hodně dobře, vědci jej studovali, separovali z něj různé složky a vyráběli tinktury. Následná první světová válka však bohužel přesunula pozornost úplně jinam, především k antibiotikům.
Ve 20. letech výzkum opět pokračoval, a to na mnohem vyšší úrovni. Díky vyspělejším technologiím se například zjistilo, že propolis obsahuje mnohem více složek, než se doposud předpokládalo. Ostatně dodnes nejsou zmapovány všechny, výzkum je velmi složitý nejen proto, že každé včelstvo zpracovává "vlastní" propolis.
Vše znovu utnula další válka, po které se lidstvo pyšně začalo zajímat spíše o pokrokovější možnosti léčby a propolis se znovu dostal na okraj zájmu. Celá 60. a 70. léta se nesla v duchu raketové vědy a syntetických materiálů, takže se přírodnímu propolisu věnovaly jen menší skupinky vědců. Obrat nastal až v 80. letech.
A zatím nejnovější zápis
I když může léčit, není propolis ani zdaleka sterilním materiálem. Spíše si ho představme jako takový koktejl nejrůznějších látek, které mohou u citlivých lidí působit dokonce alergicky. V 80. letech se proto skupina vědců zaměřila na izolování nečistot od prospěšných látek (především flavonidů), aby jej bylo možné použít v moderním lékařství.
8594022242522
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Přidat komentář