Skořice cejlonská mletá
Kód: SOL 434 SOL 433 SOL 432 SOL 430 SOL 431 Zvolte variantuDetailní popis produktu
Skořice cejlonská mletá
Cejlonská skořice je považována za nejlepší na světě. Má krásně jemnou vůni s ovocným nádechem. Obsahuje pouze stopové množství kumarinu. Jako koření se používají ve světě hlavně 3 druhy skořice. Je to skořice cejlonská (Cinnamomum zeylanicum), skořice indonéská (Cinnamomum burmannii) a skořice čínská (Cinnamomum aromaticum).
Jiné názvy: skořice indonéská
Anglický název: cinnamon, cassia
Latinské jméno:Cinnamomum burmannii
Používaná část rostliny: kůra
Chuť a vůně: velmi aromatická, nasládlá
Zeměpisný původ: Srí Lanka, Indonésie
Použití skořice v kuchyni
Když se řekne skořice, většina lidí si představí jablečný závin, jablkové koláče, perníky a samozřejmě vánoční cukroví. Představa skořice na kuřecím mase nebo s rybou je pro středoevropany velice zvláštní. To v zemích, odkud skořice pochází (Jihovýchodní Asie), ji dokážou přidat do nejširší palety jídel. Například indická směs Garam másala obsahující skořici se přidává do luštěnin, zeleninových omáček nebo ke kuřecímu masu. Jihočínská směs pěti vůní, která obsahuje kromě skořice také sečuánský pepř, badyán, fenykl a hřebíček, se používá na kuřecí nebo kachní maso. V Indonésii a Thajsku je často součástí ostrých karí past, bez kterých by zdejší kuchaři nemohli existovat.
Historie skořice
Skořici zná lidstvo skoro 4000 let, ale ještě poměrně nedávno (ve 14. století) získávali skořici domorodci z divoce rostoucích stromů v pralese. Potom ale přišli Evropané a začali vysazovat první plantáže skořicovníků. Skořice je vlastně kůra sloupnutá převážně z tříletých větviček, které jsou zbaveny všech postraních větévek a listů. Dále je kůra zbavena hořké vnější vrstvy a zbytků vnitřního lýka. Pak jsou pásy kůry sušeny na přímém slunci, kde získávají svoji typicky hnědočervenou barvu a hlavně se kroutí do úhledných roliček. Po usušení se třídí podle barvy a tloušťky a je nařezána na exportní délku 8 – 100 cm. Nesouměrné kousky a zlomky se prodávají zvlášť na semletí. K tomu ale odchází již většinou v Evropě, stejně jako u jiného koření.
Pěstování a zpracování skořice
Přestože botanici znají více než 150 druhů skořicovníku, pro potravinářské účely se používají tři. Skořicovník pravý nebo cejlonský, Skořicovník burmanův nebo indonéský a Skořicovník čínský. Za nejkvalitnější je považována skořice cejlonská, má největší obsah vonných silic a má jemnou chuť i vůni a tvoří krásné pravidelné svitky. Do Evropy se dlouho dovážela jen tato cejlonská skořice, kterou ale v poslední době začíná nahrazovat skořice indonéská. Rozdíl mezi těmito skořicemi poznají pouze uznávaní odborníci, ale nižší cenu této skořice ocení všichni. Poslední jmenovaná skořice čínská se také nazývá kasia (nebo cassia). Nemá takovou uhlazenou chuť jako cejlonská a netvoří pravidelné svitky. Nejčastěji ji můžeme najít v asijských kořenících směsích nebo v mleté formě.
Cejlonská skořice (Cinnamomum zeylanicum) je mnoha špičkovými kuchaři a cukráři označována jako nejlepší skořice. Má světle hnědé svitky z tenkých plátků kůry. Má krásně jemné, subtilní aroma, a velmi čistou chuť bez stop štiplavosti nebo hořkosti. V porovnání s indonéskou skořicí obsahuje pouze stopové množství kumarinu. Cejlonská skořice se používá do desertů i při přípravě omáček a polévek asijské kuchyně.
Kumarin je přírodní toxin, kterým se rostliny brání před spásáním. Má lehce sladkou chuť a je obsažen třeba i v trávě.
Indonéská skořice (Cinnamomum burmannii) má hladké, světle hnědé svitky, které všichni známe ze svařeného vína. Má výrazné, typicky skořicové aroma, nasládlou chuť přecházející mírně do hořka. Indonéská skořice tvoří 99 % evropského trhu se skořicí. Je velmi aromatická, nenáročná na pěstování a zpracování, a proto relativně levná. Její nevýhodou je vysoký obsah kumarinu, který může být ve vysokých dávkách nebezpečný. Kumarin je rostlinný toxin sladké chuti, kterým se rostliny chrání před škůdci a spásáním. Ačkoli nikdy nebylo lékařsky dokázáno nepříznivé působeni kumarinu ve skořici, mnoho lidí se snaží této látce vyhnout. Evropské předpisy na potraviny jsou velmi přísné, ale obsah kumarinu ve skořici nelimitují ani nehlídají (na rozdíl od jiných potravin jako například žvýkaček, karamel nebo limonád).
Čínská skořice (Cinnamomum aromaticum) má hrubé, tmavé svitky a zemitou, aromatickou chuť přecházející do pálivosti. Používá se téměř výhradně v Asii – Čína, Vietnam, Barma, Thajsko. Do Evropy se dováží pouze okrajově a k dostání je hlavně v obchodech s asijskými potravinami.
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Koření jednodruhové |
|---|---|
| koření podle použití: | bylinky (jednodruhové), marinády, zálivky, pečivo, moučníky |
| Kvalitu pro vás porovnat do tabulky neumíme :), rozhodně to ale budou umět vaše chuťové a čichové pohárky. Jé úžasné znovu cítit vůně tak jak mají být.: | |
| Cenové porovnání bylo provedené k 5. 9. 2017. Jako příklad uvádíme porovnání za hřebíček v přepočtu na 100 g::: | |
| Solomon 60 ml / 20 g á 23,- Kč: | 115,- Kč |
| Gřešík, 20 g á 25,- Kč: | 125,- Kč |
| Davídkovo koření, 70 ml á 35,- Kč: | 150,- Kč |
| Kotanyi 18g á 35,- Kč: | 194,- Kč |
| Vitana 18 g 35,- až 40,- Kč: | 194,- Kč |
| Sáčky se zipem umožňující opakované vzduchotěsné uzavření. Jsou vyrobené z třívrstvého materiálu podobné konstrukce jako nápojové kartony a zaručují zachování kvality po celou dobu minimální trvanlivosti: | |
| Kořenky jsou vyrobeny z kvalitního plastu (PET) vyvinutého speciálně pro uskladnění koření (dokáže pohltit 90% UV záření). : | |
| PET je moderní materiál, který v čím dál větší míře nahrazuje tradiční sklo. Oproti sklu má značné výhody: je nerozbitný, lehčí, levnější a přitom si zachovává důležité vlastnosti jako chemická netečnost, krystalická čistota a neprodyšnost.: |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Přidat komentář