Cikorka
Vědecký název - Cichorium intybus radix roasted
Používané části: kořen
Kořen se užívá jako náhrada kávy (cikorka, cikorie). Vyrábí se ze silnějších kořenů, které se myjí, krájejí, suší a potom praží a rozemílají na drobné kousky. Mladé listy a výhonky patří mezi salátové a jarní polévkové byliny. Dvouletá subsp. radicosus se pěstuje pro kořeny a subsp. foliosus pro list). V Belgii se na podzim prodávají jemné puky, které vyrostly v tmavých sklepech na kořenech čekanky zasypaných pískem. Jsou hledané jako zimní salátová zelenina (dají se vařit, dusit, zapékat s masem apod.). Po první světové válce se staly náhradou kávy.
Léčivé účinky - oficiální
-
hořké látky povzbuzují chuť k jídlu a povzbuzují činnost trávicích orgánů (zvyšují chuť k jídlu) tím, že podporují vylučování trávicích šťáv (bez podstatného zvyšování jejich kyselosti), zlepšují motilitu hladkého svalstva trávicí trubice a mají mírně projímavé účinky. Dále mají i mírný žlučopudný účinek. Pro svoje mírné účinky se cikorka ordinuje i pacientům s citlivějším žaludkem nebo pacientům s vředovou chorobou žaludku. Doporučuje se i při achlorhydrii a při chorobách spojených se zpomaleným vylučováním žluče (žlučopudný prostředek), případně se sklonem ke stáze ve žlučníku nebo ve žlučových cestách (s výjimkou obstrukce žlučovodů), při chronických chorobách žlučníku a jater. Hlavně kořen se přidává do stomachických a žlučníkových čajovin. Drogy se samy užívají zřídka. Obvykle se předepisuje v kombinaci s jinými potencujícími drogami, např. s listem máty, kůrou krušiny, natí třezalky, řebříčku - do čajovin při žlučníkových chorobách.
-
metabolické účinky - drogy mají metabolizující (tzv. krev čistící) účinky, neboť mírné zvyšování diurézy, spolu s ostatními vhodnými vlastnostmi drogy, napomáhá látkové přeměně. Drogy se kombinují ve směsích do metabolizujících čajovin s natí kopřivy, kořenem pampelišky, natí rdesna ptačího, úbory měsíčku apod. Kořen tvoří součást antidiabetických čajovin.
-
kůže - zevně se drogy aplikují při některých dermatózách.
Léčivé účinky - lidové
-
drogy mají mírně projímavý účinek, zlepšují chuť k jídlu, podporují trávení, léčí záněty v trávicím traktu. Užití čekankového čaje má též značný význam v profylaxi tzv. funkční zácpy, vzniklé u disponovaných osob např. v prvých dnech přechodné změny pobytu apod. (cestovní zácpa). Čekanka se užívá i při městnání krve v játrech a slezině. Lze ji rovněž využít při léčbě jaterních onemocnění včetně žloutenky, při zahlenění žaludku a nadměrném vylučování žluči, dále pak při žlučníkových kaméncích a v léčbě chorob sleziny. Čekanka podporuje funkci jater a má příznivý vliv na tvorbu a vylučování žluče. Udává se i použití žloutence. Hojně se užívá čekanka proti škrkavkám a to buď tak, že se žvýká čerstvý kořen a šťáva z něho polyká, nebo se kořen nakrájí na drobné kousky, posype hodně cukrem a této směsi se užívá 3x denně lžíce. Šťáva ze žvýkaného kořene vypuzuje škrkavky. Kořen se k tomuto účelu cukruje a prodával se v lékárnách jako prostředek proti cizopasníkům. Čekankové drogy se nejčastěji kombinují s jablečníkem a heřmánkem, případně i s pampeliškou.
-
drogy zlepšují práci srdce. Čekanka se užívá i při městnání krve ve slezině. Lze ji rovněž využít v léčbě chorob sleziny.
-
čaj se užívá při ledvinových chorobách, k vyloučení chorobných látek močí a při ledvinových kaméncích. Terapeuticky efektní je kombinace se semenem petržele v poměru asi 2:1. Tato kombinace značně zvyšuje diuretický efekt čekanky i její "krev čistící" schopnost.
-
neuropsychické - drogy působí sedativně. Podávání čekankového čaje tvoří dobrou prevenci proti častému nočnímu probouzení.
-
celkové metabolické účinky - drogy mají "krev čistící" schopnost, výrazně podporují látkovou výměnu.
-
respirační - při zahlenění průdušek a plic se užívá čekanka, aby se usnadnilo vykašlávání.
-
kůže - užívá se při kožních chorobách. Čerstvá šťáva z kořene, vmasírovaná do vlasové pokožky, podporuje růst vlasů. Zevně se může čekanka aplikovat jako obklad při některých ekzémech. Květovou drogu používáme k výplachům očí při zánětu spojivek, víček, rohovky a duhovky.
-
ostatní - Čekanková nať se užívá k obkladům při bolestivých zánětech (a při bolestech žaludku) následujícím způsobem: Spaříme nať i s květy horkou vodou, necháme odkapat a horké přiložíme na zanícené místo a zavážeme. Odvar z květů se přikládá na bolavé oči. V léčbě očních zánětů se využívá výhradně květní droga. Zevně se aplikují na zanícené a opuchlé klouby. K posilujícím masážím končetin, např. po dlouhém ležení nebo po zlomeninách se užívá výtažku z natě: 3 hrsti sušené natě naložíme na týden do lihu nebo silné žitné kořalky a denně končetiny natíráme. V podobě květinového polštářku se užívá při tlaku a bolestivých zánětech žaludku.
Skupinové účinky dle Lékopisu:
STOMACHIKUM, AMARUM,
choleretikum, tonikum, diuretikum, metabolikum, nervínum.
Čekanka obecná - homeopatie: V homeopatii je čekanka poměrně známá. Homeopatická tinktura se vyrábí z čerstvého kořene, kopaného na podzim v září a říjnu, ale musí to být kořen z volně rostoucích rostlin. Čerstvý kořen se ihned po vykopání a omytí studenou vodou upravuje podle §3, tzn. rozmělněním a další úpravou s lihem 90%. Další ředění se pak provádí lihem 35% až do potence D2, která se také terapeuticky využívá. Užití je prakticky stejné jako v alopatii, s tím doplňkem, že se dává přednost použití v případech jaterních potíží, především při hypofunkci, při malé produkci žluče, a také při onemocnění žlučníku. Tinktura se dá použít i při zevních onemocněních, např. při zánětu pokožky nebo i při vředovitosti pokožky.
Čekanka obecná - prevence: Obě čekankové drogy "čistí krev" a mají příznivý vliv na funkci jater, i celkově na látkovou výměnu. Proto by čekanka neměla chybět v čajových směsích proti tzv. jarní únavě.
Zde se doporučuje např.:
Rp. Folium urticae - list kopřivy 30,0
Herba hyperici - nať třezalky 20,0
Herba millefolii - nať řebříčku 20,0
Herba seu radix cichorii - nať nebo kořen čekanky 20,0
Folium rosmarinae seu salviae - list rozmarýnu nebo šalvěje 10,0
D.S.: 2 čajové lžičky směsi přelít sklenicí vroucí vody, nechat 15 minut ustát, scedit a pít na lačno, 3x denně. Užití čekankového čaje má též značný význam v profylaxi funkční zácpy, vzniklé u disponovaných osob např. v prvých dnech přechodné změny pobytu apod. Podávání čekankového thé tvoří dobrou prevenci proti častému nočnímu probouzení.
Čekanka obecná - toxicita a nežádoucí účinky: Nebyly zjištěny žádné vedlejší škodlivé účinky, droga nemá stanoveny maximální dávky. Při přiměřeném dávkování jsou nemocnými obě čekankové drogy velmi dobře tolerovány.
Užívání
Příprava: 1 sáček přelít 0,2l vařící vody. Louhovat můžete až 30 minut. Skladovat v suchu při teplotě do 25 °C. Výrobek nenahrazuje pestrou stravu.
Možnosti užívání bylin:
Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!!
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme
